O autorovi
Malíř a designér období Art nouveau. Otec spisovatele Jiřího Muchy.
Narodil se v Ivančicích v rodině soudního zřízence Ondřeje Muchy a jeho manželky Amálie rozené Malé. Měl dvě vlastní sestry, Annu a Andělu. Studoval na Slovanském gymnáziu v Brně, kde si přivydělával jako chrámový zpěvák v petrovském chlapeckém sboru. Po neúspěchu u přijímacích zkoušek na pražskou Akademii krátce pracoval jako písař u ivančického soudu. V této době připravoval ochotnická divadelní představení, maloval dekorace a plakáty, navrhoval pozvánky. Roku 1879 odešel do Vídně pracovat jako malíř divadelních dekorací do firmy Kautský-Brioschi-Burghardt. Poté odešel do Mikulova, kde maloval portréty místních obyvatel. Roku 1883 byl pozván hrabětem Khuen-Belassim k vytvoření dekorací interiérů zámku Emmahof či Emín nedaleko Hrušovan nad Jevišovkou. V roce 1885 odešel na akademii výtvarných umění do Mnichova (Akademie der Bildenden Künste München) a o dva roky později do Paříže na Julianovu akademii (Académie Julian), z níž však přešel na Colarossiho akademii (Académie Colarossi). K osudovému zlomu v jeho kariéře došlo roku 1894, když získal objednávku na plakát pro Sarah Bernhardtovou. Nejslavnější Muchovo období nastalo kolem přelomu 19. a 20. století, kdy pracoval v Paříži. V roce1906 se oženil s Marií Chytilovou a odjel do Spojených států, aby si vydělal na realizaci svého velkého snu, Slovanské epopeje. Dostalo se mu tam uvítání jako největšímu dekorativnímu umělci světa, přesto se toužil vrátit do vlasti. Byl také dobrým fotografem, který své snímky využíval jako předlohu při své malířské tvorbě, jeho snímky se tak kompozičně velmi podobají jeho slavným obrazům. Jeho dokumentace z cest z Ruska, z období před Říjnovou revolucí, tvořila důležité podklady právě pro cyklus Slovanská epopej. Je považován za zakladatele české školy klasického fotografického aktu. Jeho fotografie jsou také součástí sbírky Fotografis, která byla představena na začátku roku 2009 v Praze.